před chvilkou jsem došel domů. Celý den se mi v hlavě hrotí moc myšlenek. Dochází mi peníze, nemám na jídlo skoro a musím brzy zaplatit nájem. Nechápu jak jsem se mohl dostat do takovýhle situace. Poker zrovna nejede tak jak má, takže si dávám teď větší pauzu (možná skončím úplně, chci zase začít žít.), začal jsem zase cvičit a chci se dostat zpět do formy. Před chvíli jsem skončil v práci, 4 zákazníci mi řekli že se napohled ke mě šéf chová jak k psovi, že mě litujou. Lol, a jak mám pracovat dobře?
Co mě má motivovat? Příjde mi že jsem zase jen blbě naletěl, nechal jsem práci v restauraci kvůli tomuto baru, řekl jsem že pro tu práci udělám cokoliv. Ze dne na den jsem skončil v restauraci a chodil do baru skoro každý den se učit, když šéf napsal vyběhl jsem z domu a běžel do práce. A co z toho mám? Neustále urážky na mou osobu, neustále něco dělám špatně, prostě neskutečně divné prostředí. Dostávám max 4 dny v týdnu, a to ještě že příjdu na 10 a když nejsou lidi čekám ve skladu do 00:00 a až začnu pracovat začnou se mi počítat hodiny. Jsem závislý na výplatě, kterou ani nemusím dostat, shame on me jak to mohlo tak daleko zajít. Připadám si jak kurvička, kterou využívají, když je nejvíc potřeba. Ale co mé potřeby, co mé povinnosti platit nájem a jíst? Na to že chodím pěšky seru, co už, ale mám se omezovat v jídle a pití a hazardovat se zdravím?
Po cestě domů vždy přemýšlím (ta půlhodina pěšky je většinou stejná vždy, přemýšlím jak udělat abych mohl zlepšit svůj život, přemýšlím o tom kde jsem a proč tam jsem), dneska mi to přemýšlení moc nešlo. Cítil jsem se divně, cítil jsem se na kraji svých sil. Včera jsem byl cvičit s klukama a předevčírem jsem byl běhat se psem, takže si myslím že tělo dostalo záhul, a tím že šetřím a moc nejím, docela mě to poznamenalo. Myslel jsem že mě ten kopec domů zabije. Jednu chvíli jsem se zastavil, málem jsem omdlel, byl jsem celý upocený a měl jsem chuť zavřít oči spadnout nazem a přestat fungovat. Jsem psychicky, a teď po těch dnech i fyzicky na dně.. ALE JA TU NEJSEM OD TOHO ABYCH NĚCO VZDÁVAL!!! Je to můj život mé sny mé rozhodnutí, to díky sobě jsem v cizí zemi úplně bez peněz, vlastní vinou!!!! Konečně jsem něco málo snědl a ležím a píšu tento příspěvek, je mi o něco lépe. Musím roznést zase své životopisy někam a najít si něco lepšího, v baru můžu zůstat jen přes víkend. Poslední možnost je koupit si letenku, jet domů za rodinou, JENŽE JÁ TO NECHCI JEN TAK VZDÁT, INVESTOVAL JSEM SPOUSTU ČASU PENĚZ A USÍLÍ DO TOHO ABYCH SE TADY DOSTAL, TAK MI PŘÍJDE ZBYTEČNÝ A ZBABĚLÝ JEN TAK KOUPIT LETENKU A ZASE VYPADNOUT.
No a z té pozitivní stránky, to cvičení mi dalo neskutečnou sílu, nechápu jak jsem mohl nechat svou životní formu a svou životní postavu, kvůli kartám. Člověk dělá chyby, a dělá špatné rozhodnutí, a já lituji toho že jsem nechal sportu kvůli pokeru. Poker mi hodně dal, ale i hodně vzal. Těším se zase až budu s klukama cvvičit a poslouchat šum moře. Kluci jsou moc fajn, zakladatel a trenér je čech, hodně vyrovnaný a pozitivní člověk, a jeho kamarád se kterým tu přijel je taky super, vzal mě domů autem a hodně jsme si pokecali. Jsem rád že tu mám aspoň nějaké přátelé, necítím se tak sám jak tehdy v Anglii. Jelikož jsem hodně emočně založený člověk, cvičení u moře a u západu slunce bylo opravdu neskutečný zážitek, už se nemůžu dočkat až budu zregenerovaný a půjdu na další trénink.
Přeji všem jen to nejlepší, mějte se mi díky za přečtení a pochopení mé situace, doufám že aspoň někoho budu motivovat. Nepřestávejte věřit a hlavně když se něco posere, myslete na to že únik je zbabělé řešení a že máte na víc, ta cesta ke slakému vrcholu nikdy není lehká.
Čaute váš Reňas 8-)
Žádné komentáře:
Okomentovat