pátek 26. února 2016

Objevování severu Maltského ostrova aneb ranní "vypierdalaj z lužka a chodz s nami na plaže"

Čaute milí čtenáři,

 dnešek byl důkazem toho, že život je jak na houpačce, a každý další den přináší nová dobrodružství. Ještě včera jsem byl smutný a zamyšlený, jak se o sebe postarat a co bude dál, a pak jsem šel spát, vyslovil tajně pár přání a usnul. No a hola hou, okamžitě po probuzení mě mí spolubydlící tahali na výlet.

Vstal jsem cca kolem desátý, všichni už snídali, tak jsem rychle šel posnídat taky. U snídaně jsem se dozvěděl že jdeme objevovat severní část ostrova. Johníček mi ukázal na mapě kam se jede, já valil do koupelny se dát po ránu dopořádku, a už jsme si to valili do auta.



Chvíli jsme bloudili, zajížděli do různých zatáček odboček, každopádně všude nádherná příroda, kaktusy palmy stromčeky křaky, a hlavně kameny. Velké urvané skály, které tak tak byly nakloněné a držely. No mazec, svítilo sluníčko, já v krámě nakoupil pár pivek a nějaký sušenky, a když jsme konečně dorazili na místo, nestačil jsem se divit. Přišlo mi to jako konec světa, ráj, sen, prostě jen skály útesy já a voda, a pohled na další ostrov, Gozo.



Po příjezdu hned Remik vytáhl flašky shakery a začal flairovat, no všichni jsme hodili fotečku a šlo se užívat. S Johnikem jsme hráli freesbee, Remi flairoval, holčiny se natáhly na deku nebo si hrály se psem, prostě úžas. Párkrát to Johnymu uletělo a musel jsem skočit do vody, měl jsem celý mokrý rifle, voda byla trošku chladná ale v kombinaci se sluncem se to dalo. Pak jsem tam skákal jak osel furt, nevím jestli to dělal Jonas naschvál nebo to bylo větrem, ale bylo mi dnes dáno blbnout v mořských vlnách.



Takhle jsem milí přátelé strávil dnešní den volna s mými polskými spolubydlícími, jsem jim moc vděčný že mě vytáhli. Thanks to Remi, Johny, Dorka, Annička & Puppa. <3

Na oběd jsme vařili těstoviny s olivami, tomatovou zálivkou a kořením, bylo to super. Lehké a chutné, a můžete se dokonce kouknout jak to vypadalo.


To by bylo z dneška asi všechno, odpočívám a regeneruji, po tomto výletu jsem si šel lehnout a vzbudila mě večer nádherná vůně banánového koláče, který pekl Remik. Naskytly se mi nový vyhlídky a hlavně o víkendu nejspíš dostanu výplatu, takže všechno hraje tak jak má. Smrdíme už asi 8 hodin u God Of Wara na Hard, já si jedu blog a dozvěděl jsem se že vyšel nový díl seriálu Lucifer, na který mě namotal můj velmi vážený přítel Martin.. Chytlo mě to tak, že jsem v jeden den viděl všechny díly, a už teď se nemůžu dočkat až budu koukat na tento další díl. Má to 89% ta je to fakt bomba:) Holkám se bude líbit krásný hlavní hrdina a super komik, a chlapi se zas budou mít co učit, docela tam používá fakt sympatické a chytré techniky na ženy:D

Lucifer (TV seriál)

  1. Fantasy / Mysteriózní / Komedie
    USA, 2016, 8 h 30 min (Minutáž: 13x42 min)

Ještě bych také velice chtěl poděkovat Robinovi a Radimovi, klukům, kteří dokáží sedět snad nejdýl v hospodě, poslali mi přání z Baníčku (odkuď jinud hahaha :D) a moc jim děkuji za podporu a za pozdrav, také Jituš cicuš která zas tráví v práci v robotě:D
Už jsem viděl hodně motivačních videí, ale tohle je fakt top a málem mě rozplakalo. Jsem rád že na mě myslíte..Zde si můžete užít video, a těším se na vás v příštím díle.

Čau čau see you ppl :-) Be good

středa 24. února 2016

Bojujeme s životem aneb never give up

Ahoj,

 před chvilkou jsem došel domů. Celý den se mi v hlavě hrotí moc myšlenek. Dochází mi peníze, nemám na jídlo skoro a musím brzy zaplatit nájem. Nechápu jak jsem se mohl dostat do takovýhle situace. Poker zrovna nejede tak jak má, takže si dávám teď větší pauzu (možná skončím úplně, chci zase začít žít.), začal jsem zase cvičit a chci se dostat zpět do formy. Před chvíli jsem skončil v práci, 4 zákazníci mi řekli že se napohled ke mě šéf chová jak k psovi, že mě litujou. Lol, a jak mám pracovat dobře?

 Co mě má motivovat? Příjde mi že jsem zase jen blbě naletěl, nechal jsem práci v restauraci kvůli tomuto baru, řekl jsem že pro tu práci udělám cokoliv. Ze dne na den jsem skončil v restauraci a chodil do baru skoro každý den se učit, když šéf napsal vyběhl jsem z domu a běžel do práce. A co z toho mám? Neustále urážky na mou osobu, neustále něco dělám špatně, prostě neskutečně divné prostředí. Dostávám max 4 dny v týdnu, a to ještě že příjdu na 10 a když nejsou lidi čekám ve skladu do 00:00 a až začnu pracovat začnou se mi počítat hodiny.  Jsem závislý na výplatě, kterou ani nemusím dostat, shame on me jak to mohlo tak daleko zajít. Připadám si jak kurvička, kterou využívají, když je nejvíc potřeba. Ale co mé potřeby, co mé povinnosti platit nájem a jíst? Na to že chodím pěšky seru, co už, ale mám se omezovat v jídle a pití a hazardovat se zdravím?


 Po cestě domů vždy přemýšlím (ta půlhodina pěšky je většinou stejná vždy, přemýšlím jak udělat abych mohl zlepšit svůj život, přemýšlím o tom kde jsem a proč tam jsem), dneska mi to přemýšlení moc nešlo. Cítil jsem se divně, cítil jsem se na kraji svých sil. Včera jsem byl cvičit s klukama a předevčírem jsem byl běhat se psem, takže si myslím že tělo dostalo záhul, a tím že šetřím a moc nejím, docela mě to poznamenalo. Myslel jsem že mě ten kopec domů zabije. Jednu chvíli jsem se zastavil, málem jsem omdlel, byl jsem celý upocený a měl jsem chuť zavřít oči spadnout nazem a přestat fungovat. Jsem psychicky, a teď po těch dnech i fyzicky na dně.. ALE JA TU NEJSEM OD TOHO ABYCH NĚCO VZDÁVAL!!! Je to můj život mé sny mé rozhodnutí, to díky sobě jsem v cizí zemi úplně bez peněz, vlastní vinou!!!! Konečně jsem něco málo snědl a ležím a píšu tento příspěvek, je mi o něco lépe. Musím roznést zase své životopisy někam a najít si něco lepšího, v baru můžu zůstat jen přes víkend. Poslední možnost je koupit si letenku, jet domů za rodinou, JENŽE JÁ TO NECHCI JEN TAK VZDÁT, INVESTOVAL JSEM SPOUSTU ČASU PENĚZ A USÍLÍ DO TOHO ABYCH SE TADY DOSTAL, TAK MI PŘÍJDE ZBYTEČNÝ A ZBABĚLÝ JEN TAK KOUPIT LETENKU A ZASE VYPADNOUT.

No a z té pozitivní stránky, to cvičení mi dalo neskutečnou sílu, nechápu jak jsem mohl nechat svou životní formu a svou životní postavu, kvůli kartám. Člověk dělá chyby, a dělá špatné rozhodnutí, a já lituji toho že jsem nechal sportu kvůli pokeru. Poker mi hodně dal, ale i hodně vzal. Těším se zase až budu s klukama cvvičit a poslouchat šum moře. Kluci jsou moc fajn, zakladatel a trenér je čech, hodně vyrovnaný a pozitivní člověk, a jeho kamarád se kterým tu přijel je taky super, vzal mě domů autem a hodně jsme si pokecali. Jsem rád že tu mám aspoň nějaké přátelé, necítím se tak sám jak tehdy v Anglii. Jelikož jsem hodně emočně založený člověk, cvičení u moře a u západu slunce bylo opravdu neskutečný zážitek, už se nemůžu dočkat až budu zregenerovaný a půjdu na další trénink.




Přeji všem jen to nejlepší, mějte se mi díky za přečtení a pochopení mé situace, doufám že aspoň někoho budu motivovat. Nepřestávejte věřit a hlavně když se něco posere, myslete na to že únik je zbabělé řešení a že máte na víc, ta cesta ke slakému vrcholu nikdy není lehká.

Čaute váš Reňas 8-)

úterý 23. února 2016

Stěhování na Maltu

Čauko všichni,

tak se po delší odmlce konečně ozývám, tentokrát z nádherné slunečné krajiny, z Malty.
Rozhodl jsem se o Anglii nakonec ani nepsat, snad jen napíšu že to byl test ohněm, hodně mi to dalo a byl to podnět vlastně i potom zase vycestovat z České Republiky.

 Věci se mají tak, že jsem se rozhodoval co budu dál dělat, něchtěl jsem zůstat doma chtělo to zase nějaký nový dobrodružství, tak jsem se koukal po netu a ani už nevím kde jsem našel blog od nějakých čechů žijících na Maltě. Dost se mi zalíbily fotky, počasí, moře, pláže, příroda a super lidi. No a ejhle, už jsem tady. Nějak po vánocích jsem booknul letenku na 17.1.2016, ušetřil nějaký drobáky a už jen čekal na odlet. 

 Cesta byla super, rodiče s babičkou mě hodili na letiště do Vídně, jeli jsme ve sněhu a občas na suchu, vůbec jsem nevěděl co od toho mám čekat. Jedu někam ani nevím kam, ve Vídni ani na Maltě jsem vživotě nebyl, no prostě super dobrodružství, něco pro mě. Let byl super easy, nějaký malý turbulence jenom jinak se společností Air Malta jsem byl více spokojen než předtím s Ryanairem, nevím proč. Letadlo bylo prostorný hezký, což se divím na Maltské podmínky :D (lol lol)

 Po příletu jsem hledal chlápka s cedulkou rumburak, můj kamarád Dan ze Slovenska se o mě postaral, mohl jsem u něj bydlet první týden a pomohl mi najít formy a poradit, kde můžu vytisknout CVčka atd. Ukázal mi kus Malty, seznámil mě se super lidma a hlavně s Remim, kamarádem z Polska, se kterým momentálně žiju a ještě nějakou asi budu. Bydlíme v krásné čtvrti v Pembroke, z balkonu vidím na moře.. 




Našel jsem si práci v restauraci, kde jsem byl týden, jelikož se mi pak ozvali z baru v diskotékové čtvrti Paceville v St. Julians. Je to celkem pohoda, musím se toho ještě hodně naučit, hlavně všechny druhy alkoholu a koktejlů. Lidi jsou super, když se baví je to zábava a baví to i mě, jsou přátelští snad všude na ostrově. Jediný co mi vadí je hluk, jelikož mi pořád píská v uších a zakouřené prostředí.

Když mám den volna, chodíme hrát freesbee, stolní tenis a hlavně jsem teď poznal lidi, taky super Čechy, kteří založili calisthenics workout a cvičí venku. Dnes jsem byl poprvé a můžu říct, že něco takového je fakt úžasné. Dělat shyby a kliky metr od moře, to je fakt nádhera. Vzduch je super, cvičení tak nabírá úplně jiné rozměry.

 Celkem teď bojuji s financemi, čekám na první výplatu a za odměnu si asi zajdu někam do restaurace na večeři:) Jinak mi celkem chybí rodina přátelé a ježdění autem po Frýdku-Místku, ale snad se zanedlouho podívám domů.

Přikládám video, který udělal můj šikovný bratr (dělá gaming videa brutální pro lidi z celého světa).
Snad se bude líbit, mělo by trošku přiblížit mé rozhodnutí odletět a je tak zdokumentovaná aspoň z půlky má cesta a můj první týden tady.

 Mějte se ať se vám všem daří a běžte naproti svým snům, stojí to za to.
S pozdravem váš René Hranický